V moderní době jsou pro lidi snažící se žít tzv. mimo síť („off-grid“ anglicky a podle toho i „offgrideři“) populární alternativní energetické zdroje. Jedna věc je ale tuto energii vyrobit a dostat z nějaké formy a pak ji i následně uložit pro horší podmínky (typu výpadky sítí). A to se celkem logicky neobejde bez celé série velkých baterií stejné velikost jako máte v autě.
Olověné baterie jsou vyráběny z olověných desek a kyseliny sírové. Byl to mimochodem vůbec první typ nabíjitelné baterie vymyšlený lidmi a to již v roce 1859.
Co se týče technologie lithium-ionových baterií, tak to je mnohem čerstvější inovace. A jsou zde (komerčně bráno) jen asi tak od let 1980.
Lithium-ionová technologie se tehdy již lidem osvědčila a to v podobě malé elektroniky jako jsou notebooky, bezdrátové mobily, … A i dnes je stále více a více běžnější prakticky všude. Dříve se zde používala nabíjitelná verze typu NiCad (nikl-kadmium) a přešlo se na lithium právě z důvodu jeho nespočtu výhod.
Asi si pamatujete určité kauzy a případy, při nichž baterie defektní doslova explodovaly do plamenů. Li-ion články tudíž získaly i reputaci chytání za dramatických okolností. Dříve se používalo u li-ion článků složení typu LiCoO2 (lithium-kobalt-dioxid) a tato verze byla a je náchylná na vytékání elektrolytu za velmi horkých podmínek a při přebití. Lithiový oheň hoří dlouho a horce, takže je třeba to nepodceňovat.
Objevila se proto nová verze lithium-ionových článků fosfátových: obsahují nyní lithium-ion-fosfát (LiFePO4). Též známé jako LFP. Tyto mají sice mírně menší energetickou hustotu, ale jsou nativně nehořlavé. Jsou také bezpečnější jako LiCoO2 (lithium-kobalt-dioxid). A jakmile jednou uvážíte i vy jejich výhody, tak se stanou velmi lákavé.
Na rozdíl od olověných kyselinových baterií, je zde praktické používat je na 90 % nominální kapacity této případné bateriové banky a občas dokonce i více. Když máte 100 Ah baterie – kdyby to bylo olovo, tak můžete použít jen 30-50 A. Ale s LFP lithiem máte k ruce 90-100 A (tedy 100% DoD – hloubka vybití).
Experimenty ukazují, že můžete od banky lithium-fosfátových baterií očekávat 3 000-10 000 cyklů. Jak cykly, tak i hloubka vybití samozřejmě ovlivňují, jaká bude životnost celé sestavy v praxi: některé poslední testy ukazují, že LFP baterie poskytne více jak 80 % kapacity po 3 000 cyklech se 100% vybitím (DoD). Nebo dokonce 8 000 při 65 % vybití. Teoreticky se dá se dostat v extrému až na 20 000 cyklů!
V kontrastu s tím uvažte, že i ta nejlepší olověná kyselinová baterie pro hluboké vybíjení zvládne maximálně 250-1200 cyklů
Z vysloveně praktického hlediska je faktem i to, že lithiové baterie jsou proti olověným lehčí (jde o asi tak 50 % hmotnosti olověných baterií).
Lithium-ionové baterie se dají rychle nabít na 100 % kapacity. Není zde stejný finální cyklus jako u olověných baterií v rámci získání posledních 20 % kapacity.
Pokud je váš nabíjecí zdroj dostatečně výkonný, dá se s ním celá sestava nabít velmi (ba neuvěřitelně) rychle. Na plno se dá při dostatečných nabíjecích proudech nabít již za 30 minut!
Ale dokonce i tehdy, když se vám ji nepodaří nabít na 100 %, není třeba se strachovat, na rozdíl od kyselinových olověných baterií, tento fenomén je nepoškozuje.
Toto vám dává mnoho flexibility, protože nejste omezeni jen na zdroje, co vám dávají stabilní a plné nabití. Můžete používat i co chcete nárazově (třeba větrník). Plné nabití periodicky prostě nemusíte řešit vůbec. Nebo máte pár dní zataženo a solární panel nejede kloudně? Není problém!
Nabíjíte si je zkrátka, když a kde můžete a nemusíte se bát, když nejsou plně nabité.
Olověné kyselinové baterie jsou méně efektivní při ukládání energie jako lithium-ionové baterie. Lithiové se nabíjejí se skoro 100% účinností, zatímco olověné většinou mají jen cca 85%.
Tohle je velmi důležité třeba pro solární systém, u nějž se snažíte maximalizovat výkon z každého fotonu před tím, nežli bude zataženo. Je zbytečné zde montovat o panel více, když je jednodušší použít lithiový článek.
Je faktem, že jak článek olověný, tak i lithiový, oba ztrácí ve studených prostředích kapacitu. Lithium-ionové baterie jsou ale mnohem efektivnější za velmi nízkých teplot.
Navíc, proces vybití ovlivňuje výkon olověných článků – při 20 °C dodá lithiový článek více jak 80 % své energie, zatímco olověný dodá jen 30 % kapacity.
Pro drsné horké a studené podmínky je lithiový článek jednoznačně ta nejlepší volba proto.
Lithium-ionové baterie nemusí být skladovány horizontálně ani vertikálně anebo tak, aby měly ventilaci ve speciálním pouzdře.
Je faktem i to, že lithium-ionové baterie jsou na tom i s údržbou velmi dobře. Jsou totiž relativně bez této potřeby po celou dobu své životnosti.
Proces zajišťující, aby se každý článek v sestavě nabíjel identicky, je automaticky zajištěn BMS. Prostě své baterie nabijte a je to!