Vysokohorský otok mozku - příznaky a první pomoc

Jak jistě všichni víme ze školních lavic, s přibývající nadmořskou výškou klesá koncentrace kyslíku. Ačkoli měření nevychází všude stejně, můžeme vycházet z toho, že ve výšce kolem 3 000 metrů nad mořem je o 1/3 méně kyslíků oproti mořské hladině. Některým senzitivním jedincům už tato (relativně) malá výška může činit potíže.

Projevy akutní horské nemoci

Akutní horská nemoc, bez otoku plic a mozku, je ta nejmírnější možná forma projevu této nemoci. Její projevy jsou podobné opilosti. A sice, že postižený se chová jinak, nelogicky, může mít rozmazané vidění, vrávoravou chůzi, nekoordinované pohyby a ospalost. Nejjednodušším způsobem, jak akutní horskou nemoc v prvotní fázi poznat, je nechat postiženého jít rovnou chůzí po přímce. Pakliže je krok jistý a rovný, je dosti pravděpodobné, že akutní horská nemoc prověřovaná osoba nemá. Je ovšem potřeba počítat s variantou, že se akutní horská nemoc může kdykoli v budoucnu dostavit.

Edém plic

Edém plic nejčastěji vzniká při namáhavé fyzické činnosti ve vysokých nadmořských výškách. Plicní arterie nemají dostatečnou svalovinu k tomu, aby se při hypoxii stáhly. Následný tlak poškozuje stěny kapilár a způsobuje plnění plic tekutinou i krevními buňkami.

Edém plic – příznaky:

• dušnost při námaze, později i v klidu
• modré nebo šedé rty, případně nehty
• bublavé dýchání
• kašel
• tlak na prsou

Otok mozku

Výškový otok mozku je způsobený nedostatkem kyslíku. Ačkoli jde o vzácnější formu akutní výškové nemoci, je mnohem nebezpečnější a riziko trvalých následků nebo smrti je poměrně značné.

Příznaky otoku mozku

• celková nevolnost
• zvracení
• poruchy chování (podrážděnost)
• závratě a halucinace
• nejistota, vrávoravá chůze
• časté močení
• nad 7 000 metrů nad mořem jsou známé případy ztráty soudnosti.

První pomoc

V případě, že postižený trpí akutní vysokohorskou nemocí, případně má otok plic nebo mozku (může mít i obě onemocnění současně) uděláte nejlépe, pokud přerušíte jakékoli stoupání a nemocného dopravíte do nízkých nadmořských výšek. Záleží na fyzické kondici a rozsahu postižení, v obecné rovině lze říci, že se tělo samo zregeneruje již během několika dní.

Prevence

Za akutní výškovou nemoc a následné komplikace může nejčastěji rychlost výstupu. Proto se doporučuje pozvolné stoupání do výšek stylem 300 – 500 metrů za den a noc, přičemž po každých 1 000 metrech se doporučuje 24 hodinová pauza.

Závěr

Akutní vysokohorskou nemoc, a sní spojené komplikace, není radno podceňovat. Nyní již víte, jak celkem snadno rozpoznat příznaky výškové nemoci. Nezanedbatelná je i první pomoc a prevence. Za většinu obtíží může rychlé stoupání do výšky, proto dávejte velký důraz na prevenci.