Do Afriky s dětmi - praktické rady - část 2.

Bára za soumraku nad řekou Olifants vyhlíží, jestli uvidí nebo neuvidí pijící slony.

Do kterých zemí je dobré jet s dětmi

My máme zkušenosti s jižními zeměmi. Jihoafrická republika, Namibie a Svazijsko jsou země, ve kterých nenarazíte na problém. Poskytují přesně ten servis, který s dětmi oceníte. V tamních velkých parcích (Kruger, Etosha, Hlane a podobně) strávíte pohodové dny beze strachu, že by se něco pokazilo. Do Botswany je to s otazníkem, protože tamní parky bývají velmi rustikální. Přesněji řečeno kempy v parcích. Ale i tam by se určitě našel kemp, kde by se s dětmi tábořilo v pohodě. Zambii a Zimbabwe nevím. V případě Zimbabwe jde o tom, že kempy bývají velmi zanedbané a neudržované. A navíc přechod pozemní hranice – zejména z JAR – je tortura. Naposledy to bylo pět a půl hodiny dohadování, front a nepěkných strkanic.

 Občas se stane, že vás zvířata úplně obklopí. Bývají to ty nejhezčí okamžiky a je úplně jedno, jestli jste uprostřed stáda impal buvolů nebo slonů.

Ať děti mluví

Ve většině afrických zemí se mluví anglicky. Zkuste děti přesvědčit, aby mluvily. Stačí jednoduchá slova. Pozdravit, poděkovat. S tamními lidmi to dělá divy. Když se děti zbaví počáteční nesmělosti, rozhodně na tom vydělají. Všichni je budou milovat. A navíc si uvědomí, že to, co do nich ve škole hustí, má doopravdy smysl. A to je to nejlepší, co mohou zjistit.

K tomu jeden přípodotek. Budete si muset zvyknout na nezvyklý africký přízvuk a výslovnost. Trvalo mi dlouho, než jsem přestal mít problémy rozumět lidem na ulici či tržišti. V telefonu mám problémy dodnes. Mnoho tamních lidí se učí angličtinu ve škole jako my. Je to vlastně jejich druhý jazyk, takže mnohdy nerozumějí ani Afričané. Bývá to legrace. Je to takový kolorit afrických cest. Spolu s pohodovým tempem při všem, co dělají. To poznáte, až tam budete.

Povídat si s lidmi, je vždycky zajímavé. Když se děti nestydí, můžou si najít i kamaráda. Třeba ve Svazijsku (teď po novu eSwatini) v parku Hlane.

Očkování

Žádný rodič nechce vystavovat své dítě zbytečnému riziku, ale nemá cenu do dětí rvát patnáct vakcín. Zejména při cestách s dětmi platí, že nepřijdou do situací, ve kterých by se mohly nakazit. Jídlo jim budete vařit vy z potravin, které nakoupíte v obchodě. A když ne, budete jíst v restauracích. Vodu si budete kupovat v lahvích nebo barelech. Takže břišní tyfus nebo cholera je utopie.

My jsme děti očkovali jen na tetanus (ty které nebyly) a žloutenku, už nevím jaké písmeno.

V případě malárie musím opakovat svá slova z jiného článku. Ta se vyskytuje v podstatě ve všech afrických zemích. Dokonce i v pouštní Namibii se najdou malarické oblasti. Proti této nemoci se neočkuje. Profylaxe se užívá ve formě tabletek. Předepíše vám je každý lékař. Jejich užívání je dost individuální záležitost. Někdo vedlejší účinky má, někdo ne. Zažil jsem děti, které byly úplně v pohodě, i dospělé tři týdny v depresi. Jak říkám, individuální volba.

Protože jste v Africe, může se stát, že se zaměstnanci kempu domluví a udělají pro vás malé divadýlko. Zatančí a zazpívají. Je to příjemné a pěkné, protože to dělají normální lidé jiným normálním lidem. A my si s nimi dokonce zazpívali jednu africkou písničku. Moc hezká chvilka to tehdy byla.

Nuda v autě

Je to jedno z nebezpečí, která číhají na malé africké cestovatele. V dnešní digitálně-dotykové době lze lehce řešit. Někdy zkrátka nevyhneme dlouhým přejezdům. Afrika je rozlehlá, a když chceme přejet z jednoho biotopu do druhého, zkrátka to chvíli trvá. Pro tyhle cesty se dobře hodí chytrý telefon s pohádkou nebo hrou. Jinak ale telefony spíš škodí. Rozptylují od toho, co je důležité. Přírody kolem a všeho toho, co se dá v Africe zažít. Takže je vlastně dobře, že ve většině praků není wi-fi. Jakmile se někde objeví, naplno se projeví závislost dnešních dětí a pubescentů na on-line světě. Škoda přeškoda. Ale jak jsem řekl, v parcích zhusta wifi nebývá a datový roaming je drahý.

Osvědčilo se nám taky prohlédnout obchůdky v kempech. Mívají tam moc pěkné pracovní listy a sešity na vyplňování, luštění a vybarvování. I když jsou v angličtině, většinu věcí děcka pochopí nebo jim to nejdůležitější přeložíte. A hned je o zábavu víc. A když na řadu přijdou karty a prší, není pro nudu místo.

Praktické rady

Buďte pomalí. Africké tempo je úplně odlišné od toho našeho. My jsme vysokooktanoví. Honem, honem , všechno musí být teď a rychle. Afričané to vidí jinak. Snaží se udělat věci dobře, a to přece chvíli zabere. Tak se prosím nerozčilujte, že neskládají věci do košíků v obchodě dost rychle, že číšník není rychlejší bratr blesku. Spíš si s nimi popovídejte, zasmějte a uvidíte, že vám to pomalé tempo nakonec přiroste k srdci.

Při cestování s dětmi se obzvláště se hodí trocha nádobí. Vaření jim přijde vhod. Velké parky mají v kempech mají vařiče, je ale prozíravé vézt si svůj. Praktičtější je na „napichovací“ bombičku, jsou lépe k sehnání než bomby se závitem.

Elektřina je k dispozici jak na campsitech, tak v kuchyňkách a sprchách. Zásuvky jsou britské. Redukce se asi nevyplatí vozit z Čech, protože často nepasují (i ty drahé). V parcích i v supermarketech se dají koupit laciné a padnoucí kusy. Na campsitech bývají někdy ještě jedny menší zásuvky udělané pro prodlužováky přívěsů. Tyhle redukce jsou trochu dražší, ale vyplatí se jednu mít, protože velká skupina rodin má hodně elektrických věcí. Zejména s rodinou se pak hodí měnič do auta. Ze zásuvky zapalovače udělá 240 voltů na nabití třeba notebooku, tabletu či připojení prodlužováku s několika nabíječkami. Vozím ho vždycky, ať s rodinou nebo sám.

A základ všeho – kvalitní zavírák s otvíráky a vývrtkou. A ovšem lžíce. Nůž a lžíce – co chtít více….