Jedna z těch nejhorších věcí, co se může stát každému, kdo se připravuje na nějakou tu katastrofu (vžil se pro to u nás též pojem „prepping“) je to, že někdo pozná před katastrofou nebo klidně i potom, že jste prepper a tedy máte obří objem survivalových zásob poblíž vaší evakuační lokace. A ten si to bezpochyby nenechá pro sebe, popřípadě toho jinak zneužije.
Základní problém se zásobami v menším domě je ten, že se s nimi asi stejně nevyhnete sklepu. Na půdě je přes léto moc horko, což stejně zkracuje životnost a v zimě zase příliš zima (totéž). Když ale máte věci ve sklepě, často zde leckde zase musíte pravidelně / stále větrat
Otázka pro někoho asi bude, proč je to vlastně špatně?
Problém je i to, že média tradiční preppery kvůli stereotypům nezobrazují právě v dokonalém světle. Viz seriál „Doomsday Preppers“.
Preppeři jsou lidé, jenž mají rysy, znalosti a vybavení, jaké nechybělo pro vlastní domácí přežití (když je to nutné a okolnosti to vyžadují) našim historickým i přímým předchůdcům. Jinak jsou to obyčejní lidé s přirozeným lidským smyslem mít v záloze nějaké to vybavení a zdroje pro případ určitého typu katastrofy. Když zkrátka vaším směrem osud vrhne nějaké to neštěstí nebo musíte přežít sami. To typický moderní člověk nezvládne, přitom moderních katastrof je nemálo.
Prepper…
Takto by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho, ale postačí říci, že jsou zde lidé, co ostatní vidí jako preppery, ale sami se tak možná neoznačí.
Je to zkrátka ve svém důsledku odpovědná cesta životem s minimálním dopadem na okolí a státní finance. Preppeři se snaží minimalizovat všechny riskantní věci okolo, jiní zase mají rozsáhlé bezpečnostní sítě a zdroje, když je potřebují.
Problém je i to, že dnes drtivá většina lidí tuto věc stále neřeší („Stát se postará vždy přece!“), takže když se někdo opravdu toto o vás dozví, může to být pro vás i vaši rodinu velmi nebezpečné.
I když většina normálních lidí (ani prepperů) nijak netouží po tom, abychom se dostali do situace, jenž nás postaví do nutnosti přejít do režimu „zvíře nevylézající z nory“, tak kdyby na to skutečně přišlo, tak ti, jenž o tom vědí, mohou přijít a něco chtít (určitě je to minimálně napadne, když jejich ratolesti budou mít hlad).
To vše s sebou bohužel přináší spoustu nových problémů a nepříjemných rozhodnutí, do kterých vás tyto okolnosti nutí.
Jak by tedy někdo mohl poznat, že máte obří survivalové zásoby a jste asi prepper?
Preppeři mají tendence si pěstovat co nejvíce plodin sami a to na každičkém kousku půdy, jenž se jim dostane do ruky. I v této věci se ale určitě vyplácí diverzifikovat své portfolio a nesázet na jednu věc. Tím spíše, když jde o krk váš či rodiny.
Hlavním důvodem je, že o tom dáte vědět někomu z rodiny, ten to řekne v práci známé jen tak mimochodem, ta zase manželovi a je to. Prepperské skupiny se zakládají právě z toho důvodu, aby se na sebe spolehliví lidé mohli spolehnout bez obav a nebát se vydírání ze strany nepřipravených obětí.
Bezpochyby jste na své zdroje, jídlo, zkušenosti a znalosti hrdí a chcete se pochlubit, ale měli byste této touze odolat a to tím spíše před lidmi mimo rodinu a přátele. Někdo má větší sklony k řečnění než jiní, ale i ten, co si to disciplinovaně hlídá, může pozorným hladovým leccos naznačit svojí nervozitou, tikem apod.
I když se to nyní zdá jako stoprocentně neškodné o tom dnes mluvit a ještě více právě proto, že zatím nežijeme v žádné dlouhodobější katastrofě. Je to problém i v kruhu nejbližším – možná máte blízkou rodinu nebo přátele, jenž nejsou ještě stále na stejné vlně a nechápou, proč by se měli chystat a připravovat? A možná jste to některým členům rodiny raději ani neřekli, protože si to nezaslouží (alkoholici, psychopati, …), i to je v pořádku. Čím méně lidí to o vás bude vědět, tím lépe a naprostý ideál je nikdo mimo váš kruh nejbližší!
Druhým nejčastějším důvodem je fakt, že lidé nejsou hloupí a mají dvě oči. Stačí, aby si někdo vnější všiml vašeho vybavení a již je zle.
Když si někdo všimne, že vozíte co týden někam na pozemek palety s jídlem a schováváte je tam, tak to časem musí dojít i té nejnatvrdlejší povaze, že se něco děje. Jde o to, že většina lidí něco podobného nevidí často / nemá, takže se to logicky dobře udrží v mysli lidí.
Problém je též to, že vám to připadá normální a časem si na tento pohled skrze vaše oči zvyknete jako na normální. Stačí ale, aby cokoliv zahlédl někdo jiný a oheň je a bude na střeše… Po čase vám leccos zkrátka nepřipadne unikátní, jiným ano a hned.
Máte poličky a poličky plné zásob? A jsou volně k vidění ostatním lidem? Asi jde o bedny s konzervami / MRE nebo něco podobného? Když někdo uvidí cokoliv podobného, rázem mu dojde, že nejste nepřipravená ovce s týdenní zásobou jídla, jako všichni.
Tak třeba, jeden pár navštěvoval dům známých a když spatřil v kuchyni filtr na vodu Big Berkey na vodu do vlastní studny + krabici MRE vedle, rázem poznal, že jde též o preppery. Naštěstí to též byli preppeři. Toto a několik dalších důkazů prozradilo i náhodnému oku, že máte zásoby. A co teprve tehdy, když je cizí osoba motivovaná hladem, nenávistí atd.?
Suma sumárum, to co jiní uvidí, ovlivní to, co si budou myslet. Podívejte se tedy někdy po vaší zahradě a okolí jinýma očima… Co vidíte?
I když to tak trochu souvisí s bodem jedna, je to natolik vážná věc, že si to bezesporu zasluhuje vlastní kategorii.
Scénář může být třeba takový, že někdo (komu věříte) dá k lepšímu, že někdo z jejich rodiny / blízkosti provádí poslední dobou hodně zavařování. A pak si ještě vzpomenou, že mají i spousty dalšího jídla a oba se zasmějí jejich paranoii.
Problém není jen to, že se řečí šíří rychle, ale hlavně to, že se přehání.
Další cesty, jak někdo může poznat, že jste prepper:
Jedna možnost je žít jako poustevník (stádo poustevníků) a nikdy s nikým nemluvit. Další je hledět na vaši Operační Bezpečnost (OPSEC), což může být často pěkná výzva. Je to na vás obáváme se, najít a aplikovat pro vás nejvhodnější postup v této věci. Určitě ale tuto tématiku nepodceňujte!