Myslíte si, že rozdělání ohně v zasněžené krajině je opravdu náročné a téměř nereálné? Opak je pravdou. Sice to chce trochu přípravy, ale ve výsledku, to není nic nemožného. Chce to jen dodržovat pár základních pravidel a oheň dokážete rozdělat poměrně rychle i v zasněžené a zmrzlé krajině. Představíme vám několik užitečných tipů a rad, které vám rozdělávání ohně v nepříznivých podmínkách značně ulehčí.
Jestliže se chystáte rozdělávat oheň na sněhu, budete muset věnovat nějaký čas přípravě veškerého materiálu, který budete na oheň potřebovat. V zimě je všechno komplikovanější, obzvlášť ve chvíli, kdy je všude kolem sníh. Všechno samozřejmě začíná sběrem vhodného dřeva na podpal. Jelikož je v zasněžené krajině všechno vlhké, bude sbírání dřeva o něco náročnější než v teplejších měsících.
Všem je asi jasné, že čím sušší, tím lepší. Poohlédněte se tak po větvích, které se nenacházejí na zemi, ale jsou stále na stromech. Ideální jsou uschlé stromy, jejichž větve můžete bez problémů „vytěžit“. Případně se můžete podívat také pod husté podrosty, skalní převisy a další podobné přírodní bariéry, které by mohly i spadané dřevo ochránit před vlhkostí. Pokud se vám nepodaří sehnat suché dřevo, můžete si vlhké dřevo naštípat a dostat se tak k suššímu jádru. Vlhkost se drží převážně ve vnějších vrstvách, takže pokud si dříví naštípete na menší části nakonec se dostanete k jádru, které by mělo být sušší. Vždy se ale raději poohlédněte po uschlých větvích, kterých na stromech určitě najdete spoustu ať už budete kdekoliv. Všechno, co najdete na zemi bude vlhké a rozdělávání ohně to zbytečně zkomplikuje.
Oheň lze rozdělat v každém počasí. Pokud si vše připravíte předem, nebude rozdělání ohně až tak složité. Hlavně si nezapomeňte přibalit křesadlo, sirky nebo zapalovač. Vhod přijde také nějaká forma troudu, kterou si můžete přibalit třeba do vaší KPZky.
Dřevo je velice důležité, ale není od věci si sehnat také něco, čím si rozdělávání ohně trochu usnadníte. Ideální volbou je pryskyřice, která zapálení ohně značně urychlí. Využít můžete například jedli douglasku. Poznáte ji díky plochému jehličí a hladké kůře, na které se tu a tam objevují malé boule. Právě tyto „puchýře“ jsou plné pryskyřice. Pomocí klacíku nebo špičky nože stačí puchýř propíchnout a pryskyřice z něj rychle vyteče. Pryskyřici pak stačí sesbírat a otřít například do kusu kůry. Pryskyřice opravdu skvěle hoří, díky čemuž si značně zvýšíte šance na rychlé a bezproblémové rozdělání ohně. Pokud jedli douglasku nenajdete, můžete se také podívat po nějaké větvi z borovice. Borovicové větve mají často spoustu suků, v jejichž okolí je spousta pryskyřice. Když takovou větev najdete, stačí se dostat k místu, kde je suk a naškrábat si z něj malé hobliny. Hobliny budou plné pryskyřice, takže budou skvěle hořet.
Jestliže budete oheň rozdělávat pomocí křesadla, určitě si nasbírejte nějaký troud, který usnadní rozhoření naškrábaných pilin. Nasbírat můžete nejrůznější suché traviny a rostliny, které najdete v okolí. Pokud se nacházejí nad sněhovou pokrývkou je velká pravděpodobnost, že nebudou moc vlhké a rychle se rozhoří. Nasbírat můžete také březovou kůru, která také skvěle hoří. V zimě se navíc od stromu snadno odlupuje, takže jde o ideální materiál, který vám v kombinaci s pryskyřicí zajistí maximální šance na úspěšné rozdělání ohně. Najít můžete také dubové listí, které často zůstává na větvích, takže není vlhké a poslouží jako další materiál pro prvotní rozhoření ohně.
Jakmile shromáždíte veškerý potřebný materiál, najděte vhodné místo k vytvoření ohniště. Vyberte si takové místo, které je co možná nejsušší a nachází se v závětří. Pokud takové místo nenajdete, zkuste najít alespoň nějaký podklad, který oddělí oheň od sněhové pokrývky. Využít můžete větší kus kůry, větší klacky, pařez nebo větší kámen.
Jakmile se vám podaří oheň dostatečně rozhořet, můžete začít přidávat větší kusy dřeva. Další dřevo si vždy rozprostřete kolem ohně a postupně ho sušte, aby lépe hořelo.
Pak už stačí naskládat naškrábané borovicové piliny na připravené místo, přidat nasbíranou pryskyřici, březovou kůru a troud z uschlých rostlin. Pomocí křesadla stačí do vytvořeného „hnízda“ zachytit jiskru a máte téměř vyhráno. Jakmile se vám to podaří, můžete přidávat menší uschlé větvičky. Jak bude oheň sílit, můžete začít přikládat větší větve. Jen pozor, ať oheň neudusíte.
V případě, že budete u ohně delší dobu, můžete si větší kusy dřeva rozprostřít kolem ohně a průběžně ho sušit. Dřevo se alespoň trochu vysuší a po přiložení do ohně se snadněji rozhoří. Jak vidíte, ve výsledku to není nic hrozného. Oheň rozděláte kdykoliv, chce to jen trochu cviku a přípravy. Les je plný materiálů, které vám rozdělání ohně usnadní, stačí se jen dívat kolem sebe. Pokud narazíte na něco, co by se vám mohlo hodit, vezměte si to. Lepší některé věci nevyužít, než je později těžko shánět. A samozřejmě nikdy nezapomínejte na křesadlo, sirky nebo zapalovač, protože bez nich by bylo rozdělávání ohně ještě náročnější, ale o tom třeba zase jindy.