Entebbe: nejúspěšnější záchranná operace

Operace Entebbe, také známá pod označením operace Blesk (Operation Thunderbolt) či Yonatan, byla jednou z nejdůležitějších a nejúspěšnějších záchranných akcí v moderních dějinách. I tady se ukázalo, že k úspěšnému provedení záchranné operace potřebujete kromě precizního plánování i pořádnou dávku štěstí. Nahlédněte s námi za oponu jedné z nejúspěšnějších protiteroristických operací v moderních dějinách, která vedla k zásadním změnám na poli vyjednávání s teroristy.

Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by mohli být pasažéři běžné linky Tel Aviv–Paříž v nebezpečí. Let probíhal přesně podle plánu až do mezipřistání v Athénách, kde na palubu přistoupili čtyři noví cestující. Jednalo se o dva Palestince a německý pár. Oba partneři byli členy Revoluční buňky (západoněmecká radikálně levicová partyzánská organizace).

Začátek teroru

Vše se zvrtlo velmi rychle. Teroristé vyzbrojení samopaly a granáty rychle získali kontrolu nad pasažéry a zajali všech 248 cestujících a posádku. Celé převzetí netrvalo déle než 8 minut a letadlo hned poté zmizelo z radarů. Celý svět se obával pádu letadla s více než 250 lidmi na palubě. Jak se ale později ukázalo, vše se seběhlo úplně jinak. 

Letadlo zamířilo nejdříve do libyjského Benghází, kde museli teroristé doplnit palivo. Odtud pak navigovali piloty až na letiště Entebbe v Ugandě, kde si zajatce přišel osobně prohlédnout jeden z nejkrvavějších ugandských diktátorů Idi Amin. 

Idi Amin se pyšnil řadou titulů, z nichž většinu si navrhl sám. Označoval se za doktora, doživotního prezidenta, polního maršála či skotského krále. Byl proslulý svou krutostí, o které vypovídá i to, že všechny své odpůrce nechával předhodit krokodýlům.

Ugandský diktátor Idi Amin fungoval jako prostředník mezi izraelskou vládou a teroristy.

Budeme vyjednávat, ale…

Celkem 248 cestujících a 12 členů posádky bylo ubytováno ve velké hale v opuštěné části letiště. Diktátor Amin chtěl rukojmí vyměnit za 53 odsouzených palestinských teroristů, z nichž 40 drželi Izraelci ve své zemi a zbylých 13 vězňů se nacházelo ve Francii, Německu, Švýcarsku či Keni. Své požadavky zveřejnil dva dny po únosu letadla a nezapomněl pohrozit, že pokud izraelská vláda nebude chtít vyjednávat, všechny rukojmí postupně popraví. Izraelská vláda v reakci na hrozbu přislíbila, že na vyjednávání přistoupí.

Izraelci nechtěli nic ponechat náhodě, a tak začali okamžitě pracovat na vyhodnocení toho, zda by měla záchranná akce šanci na úspěch. Vypracování plánu se ujalo izraelské komando Sajeret Matkal.

Důležitým momentem bylo rozdělení pasažérů letu teroristy na dvě skupiny. Židé byli v jedné skupině, zatímco všichni ostatní cestující skončili v té druhé. Většina světa byla tímto krokem zaskočena. Bývalý premiér to okomentoval slovy, že na letišti byli lidé svědky malého holokaustu. Jak se ale později ukázalo, díky tomuto kroku se nakonec akce mohla plně uskutečnit. 

Propuštění části rukojmích

První část proběhla 30. června, kdy teroristé propustili 48 pasažérů letu. Nesmírně důležité bylo, že v ten moment izraelská vláda naoko souhlasila s vyjednáváním. Teroristé tak hned druhý den propustili dalších 100 lidí. Na letišti v Entebbe zůstali pouze izraelští občané a členové posádky. Jak už asi tušíte, propuštění rukojmích bylo obrovskou chybou únosců. Izraelská tajná služba Mossad pečlivě vytěžila všechny informace, které byly stěžejní pro úspěch záchranné akce.

Letouny C-130 na před prázdným terminálem mezinárodního letiště Entebbe, který stále nese stopy po operaci Thunderbolt.

Detailní nákresy

Na začátku 70. let spolupracoval diktátor Amin s Izraelci, kterým kromě výcviku své armády svěřil i mnoho dalších úkolů. O dva roky později však veškeré dohody přerušil a od Izraele se obrátil k Libyi, se kterou navázal důvěrné vztahy. Jedním z dílčích úkolů bylo i celkové projektování letiště v Entebbe izraelskou stavební firmou. Izraelskému komandu Sajeret Matkal tak spadly do klína detailní mapy s přesnými nákresy a popisy všech důležitých bodů a přístupových cest. Teď už nic nebránilo tomu, aby se jedna z nejodvážnějších akcí na záchranu rukojmích v moderních dějinách uskutečnila.

Přeprava na letiště

Záchranné operace se zúčastnilo přibližně 200 izraelských vojáků. Na místo určení je dopravily čtyři vojenské letouny C-130H Hercules a jeden Boeing 707. Let trval dlouhých 7 hodin a vojáci tak měli dostatek prostoru znovu si projít strategii a doladit potřebné detaily. 

První Hercules dosedl na ranvej v těsném závěsu za pravidelným britským nákladním letadlem. Vše šlo podle plánu a nikdo z personálu letiště nepojal žádné podezření. Vojáci z prvního letadla zajistili přistávací plochu pro zbylé jednotky. Součástí plánu bylo i vyložení černého Mercedesu a dvou Land Roverů, vozidla byla upravena tak, aby přesně odpovídala vzhledu vozů diktátora Amina a jeho doprovodu.

Příslušníci Sayeret Matkal v mercedesu, kterým měli oklamat ostrahu letiště v Ugandě.

Na zteč

Členové speciálního komanda se v přestrojení za ugandské vojáky vydali k terminálu, kde měli zlikvidovat několik strážných, kteří hlídali rukojmí. Bohužel ale nešlo vše podle plánu, protože jeden z izraelských vojáků vystřelil předčasně a upozornil na přicházející potíže další strážce. Naštěstí i přes ztrátu momentu překvapení, dokázali členové komanda zlikvidovat všech 7 teroristů, kteří zajatce hlídali. Při křížové palbě byli zabiti 3 izraelští občané a na následky střelného zranění zemřel i velitel přepadového oddílu, podplukovník Jonatan Netanjahu. Izraelští vojáci začali ihned evakuovat rukojmí do prvního letadla Hercules, se kterým členové komanda na letišti přistáli.

Poté začaly na ranvej dosedat další letouny Hercules, ze kterých vojáci spěšně vykládali obrněné vozy, které měly za úkol odrazit útoky uganských vojáků. Při několika útocích bylo zabito 45 ugandských vojáků. Členové izraelského komanda zničili na letišti 11 stíhacích letounů MiG-17 a MiG-21, protože se obávali, že by Uganďané mohli letadla s rukojmími pronásledovat a následně sestřelit. 

Celá akce netrvala déle než 57 minut. Během tohoto času se izraelským vojákům povedlo zachránit většinu rukojmích, zlikvidovat všechny teroristy, eliminovat řadu ugandských vojáků a zničit prakticky celé ugandské vojenské letectvo. Evakuační letadla následně zamířila do Izraele s mezipřistáním v Keni, kde doplnila palivo.

Nepříjemná dohra

Kromě tří rukojmích, kteří zemřeli v křížové palbě, zemřela i další účastnice letu z Tel Avivu do Paříže. Dora Blochová, kterou převezli ještě před začátkem akce do nemocnice kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, byla společně s několika lékaři a sestřičkami zavražděna jednotkami diktátora Amina v reakci na záchranu pasažérů letu.

Pocta veliteli

Na počest padlého podplukovníka Jonatana Netanjahua uspořádal jeho bratr Benjamin Netanjahu konferenci o terorismu. Izraelská vláda později přejmenovala operaci Bouře na operaci Yonatan. Izraelskému lidu se tak Jonatan zapsal do paměti jako jeden z nejlepších izraelských vojáků všech dob, který se podílel na záchraně stovek lidských životů.

Operace Entebbe znamenala pro Izrael obrovské vítězství v boji s terorismem, který touto zdařilou akcí utrpěl velkou ránu. I přes veškerou snahu ale musí státy stále čelit dalším a dalším útokům teroristů, kteří se zkrátka jen tak snadno nevzdají. Záchrana více než 100 rukojmích na letišti Entebbe je ale připomínkou, že stojí za to bojovat.