Důležitá data: 15.2.1942 - pád Singapůru

Singapur byl jednou z největších Britských základen v celé jihovýchodní Asii a umožňoval kontrolu důležitých lodních linek kolem jižního pobřeží Malajsie. Lodní linky, díky kterým bylo možné provozovat čilý obchodní ruch a dovážet potřebné vybavení a zbraně, byly trnem v oku Japonců, kteří si uvědomovali strategický význam Singapuru. Jestliže chtěli oslabit Britský vliv v jihovýchodní Asii, pak Singapur bylo klíčové místo. Podrobení Malajsie by pro Japonce znamenal přístup k bohatým nerostným surovinám. Nezbývalo nic jiného, nežli se Malajsie, potažmo Singapuru zmocnit silou.

Britové kapitulují

První útoky

První útok se odehrál již 8. prosince 1941, kdy se rozhodlo Japonské letectvo bombardovat Singapur. Bombardování ukončilo až faktická kapitulace, která se odehrála 15. února 1942. Japonsko na operace ve vzduchu mohlo vyčlenit 500 letadel, kdežto Britové disponovali pouhými 50 letadly a to ještě zastaralých typů. Žádosti o navýšení počtu letadel nebyly vyslyšeny, protože přednost dostala dodávka 600 letadel do Sovětského svazu.

Kromě toho, že Japonci dokázali převahu ve vzduchu skvěle uplatnit a bombardováním rozrušili obranné linie, mělo bombardování především vliv na morálku obránců, která byla poměrně brzy podlomena.

Početně slabší Japonci

Japonské vojsko bylo ve velké početní nevýhodě. Při bitvě o Maljsii, které započala mezi 8. prosincem 1941 – 31. lednem 1942 stálo na straně spojenců 140 000 mužů proti Japonským (pouhým) 70 000. Jak vidno, převaha na straně obránců byla tedy dvojnásobná a přesto spojené armády Británie, Austrálie, Britské Indie a Britského Malajska nedokázali zabránit rychlému postupu přímo na Singapur.

Dobytí Singapuru rozhodla lest

Útok na Singapur začal 8. února 1942. Je to až neuvěřitelné, ale o dobytí samotného Singapuru rozhodla primitivní lest, kterou měl zkušený velitel obrany Arthur Percival prohlédnout, avšak nestalo se. Ještě před samotným vyloděním, velitel Japonců Tomojuki Jamašita nechal bombardovat východní část města, kdežto ostatní části nechal netknuté. Percival usoudil, že útok přijde z východní strany, takže nechal výrazně posílit onu východní část města. Svůj katastrofální omyl si uvědomil až 8. února, kdy se po silném bombardování vylodilo 16 japonských praporů na západní straně, kde Percival zanechal pouze 3 australské prapory.  

Během odpoledne se ve městě nacházelo na 30 000 Japonců. Je potřeba předeslat, že útočící Japonci měli pouhých 36 000 mužů proti spojeným armádám, jejich počet byl 85 000. Díky hrubé strategické chybě Percivala mohli Japonci do Singapuru vtěsnat takřka celou svou armádu během jediného dne.

Boj dům od domu

Japonci využili své letecké převahy a zbývající části ostrova bombardovali takovým způsobem, až si přivodili vážné ztráty. Stalo se, že bomba zapálila velkou nádrž s naftou, která začala rychle stékat do moře. Cestou spálila vše, co jí stálo v cestě. Včetně všech japonských vojáků.

Ve zbývajících částech města docházelo k urputným bojům. I přes rychlý postup Japonců, velitele obrany Percival stále předpokládal, že město se mu podaří zachránit. Dokonce předpokládal, že se mu podaří vytlačit Japonce, kteří překročili úžinu. Je na místě připomenout, že Percival kalkuloval pouze s ohromnou početní převahou, která stála na jeho straně. S tím, že bude mít co dočinění se skvěle vycvičenými jednotkami, už tolik nepočítal…

Masakr v nemocnici

13. února poslal generál Jamašita výzvu ke kapitulaci adresovanou do rukou generála Percivala, který kapitulaci striktně odmítl.

Historikové se neshodují, jestli masakr v Britské vojenské nemocnici byl důsledek odmítnuté kapitulace. Jisté je, že Jamašita chtěl od začátku ukázat, jak bude zacházeno se zajatci, pokud Percival nevyhlásí bezpodmínečnou kapitulaci. Při masakru v nemocnici zemřelo na 200 pacientů a členů personálu. Tento zločin nebyl po válce vyšetřován…

Dnes už není po významné bitvě v Singapuru ani památky

Kapitulace

Singapur byl zcela v obklíčení a Britům začala docházet voda a potraviny. Po masakru v Britské vojenské nemocnici a na základě tlaku naléhání ostatních velitelů, kteří rovněž viděli situaci jako beznadějnou, rozhodl se generál Percival po 7 dnech obléhání, tedy dne 15. února na úpatí výšiny Bukit Timah osobně vztyčit bílý prapor. Tímto byl Singapur poražen.

Závěr

Pád Singapuru znamenal obrovský šok. Británie přišla o 134 500 zajatých nebo padlých vojáků proti 9 500 zraněných nebo padlých Japonců. Porážka měla katastrofální důsledky v několika rovinách. Předně podlomila morálku Velké Británie, a to jak v řadách vojska, tak i v řadách civilního obyvatelstva, ale zničila důležité obchodní trasy, průplavy a přístup k nerostným surovinám. Prestiž Velké Británie na válečném poli utrpěla těžký šrám a historikové přirovnávají pád Singapuru k porážce Francie Adolfem Hitlerem.