Sólo cestování: nebojte se vyrazit sami!

Objevili jste zajímavé místo, které byste chtěli vidět. Dali jste dohromady super plán. Ale jako na potvoru nikdo z vašich kamarádů a příbuzných zrovna nemůže nebo nechce jet s vámi. S lidmi je někdy složitá domluva. A tak nevěšte hlavu a vyražte sami. Cestování tím pro vás získá úplně novou perspektivu. Abyste si ale sólo cestu užili, je tu několik věcí, které je dobré si pohlídat. Které to jsou?

Neptejte se slepic (ale orla si poslechněte)

Cestovat sólo už dávno není žádné tabu. Spousta žen i mužů dnes cestuje samostatně na různá zajímavá místa u nás i ve světě. Vydávají se na dlouhé treky, jezdí na motorce, v autě či stopem, poznávají místní lidi a kulturu, někdy se i zapojují do komunitního života, aby poznali lidi a vyzkoušeli, jak se kde žije… Rozklikněte sociální sítě nebo prostudujte cestovatelskou literaturu – uvidíte hromadu zajímavých sólo projektů a určitě si najdete svého favorita. A pokud vás to taky láká, jděte do toho!

Mít před první sólo cestou nějaké pochybnosti a říkat si, jestli nedělám pěknou kravinu, je normální. Kromě toho se ve vašem okolí s železnou pravděpodobností vyskytne nějaká ta „Máňa odvedle“, která vám v lepším případě řekne, že to nejde (co by si o vás lidi pomysleli!), v tom horším, že vás hned za hranicemi okradou, zabijou nebo znásilní – svět je přece prohnilé místo, říkali to ve zprávách.

A tak pravidlo číslo jedna bude asi trochu klišé: Neptejte se slepic, jestli můžete létat – zato orla si poslechněte. Jinými slovy, nenechte se zviklat neopodstatněnými výkřiky do tmy. Pokud ale máte možnost se pobavit s někým, kdo má s cestováním ve vaší destinaci zkušenosti a může vám předat nějaké tipy nebo relevantní informace, využijte toho.

A nezapomínejte – všude jsou lidi. Na cestách potkáte lidi dobré, špatné, zajímavé i blbce, stejně jako doma. Ale většinou to budou úplně normální lidi jako vy. Buďte na cestách obezřetní, ale zůstaňte otevření.

Pokud vás láká vyrazit někam sami, udělejte to.

Jaké jsou výhody sólo cestování?

Svoboda. Jste svým vlastním pánem. Nemusíte se na nikoho vázat, program si sestavíte podle toho, co vás zajímá. Můžete být flexibilní a měnit plány podle svých aktuálních potřeb a situace.

Sebevědomí a rozšiřování komfortní zóny. Když si naplánujete a zrealizujete svoji vlastní cestu, je to něco úplně jiného, než když to za vás naplánuje kamarád, partner nebo cestovka a vy se jen vezete. Naučíte se dobře plánovat, ještě lépe improvizovat a řešit nejrůznější situace. Získáte cenné zkušenosti.

Více se bavíte s lidmi. Když cestujete ve skupině nebo v páru, komunikujete hlavně mezi sebou a své nové okolí tolik nevnímáte. Ve chvíli, kdy jste sami, jste mnohem všímavější a otevřenější a snadněji se s někým dáte do řeči. Můžete se tak dozvědět nečekaně zajímavé věci a získat tipy, které byste v průvodci nenašli.

Na cestách se naučíte dobře plánovat a ještě lépe improvizovat.

O co se postarat předem

Začněte kratšími výlety. Naplánujte a vyzkoušejte si nejdříve vícedenní cestu do místa, které je dobře dostupné a je v dojezdové vzdálenosti (např. několik hodin autem nebo se slušným vlakovým či autobusovým spojením). Na tomto „etalonu“ pak snadno vychytáte, zda jste měli v něčem mezeru a co příště udělat lépe.

Uložte si důležitá telefonní čísla. Záchranná služba, policie, ambasáda, pojišťovna, ubytování a také vaši blízcí. Tato čísla si neukládejte jen do mobilu, napište si je i na papírek, který u sebe noste pro případ, že byste o telefon přišli.

Buďte v kontaktu s někým doma. Domluvte se s konkrétním spolehlivým člověkem, který vám v případě nouze bude schopen zařídit pomoc. Ujasněte si společně „Actions On“, tedy jak budete postupovat v základních situacích, které mohou nastat. Buďte pravidelně v kontaktu s tím, že pokud se určitou dobu neozvete, váš parťák se vás bude snažit kontaktovat a pokud se mu to nepodaří, rozjede akci.

Studium a příprava. Navštivte stránky ministerstva zahraničních věcí, kde získáte potřebné informace pro cestování. Zaregistrujte se v systému DROZD. Seznamte se s bezpečnostní situací, kulturou a zvyklostmi a státními svátky (nechcete přijet hladoví v den, kdy jsou všechny obchody zavřené). Naučte se aspoň pár slov v místním jazyce.

Ubytování si vybírejte podle referencí. Pokud vybíráte ubytování v soukromí, např. na AirBnB, pročtěte si reference a všímejte si, jak se hostitel choval k ubytovaným, jestli jim např. s něčím pomohl nebo vyšel vstříc. Na dobrého hostitele se v případě potřeby můžete obrátit a hned budete mít ve vaší destinaci „svého“ člověka pro případ nouze.

Pojištění. Vyřiďte si kvalitní cestovní pojištění, které bude odpovídat vašim potřebám.

Udělejte si ověřené kopie vašich cestovních dokumentů a přibalte si je s sebou.

Neberte si s sebou příliš mnoho věcí. Budete si je muset nosit a hlídat sami. S menším a lehčím zavazadlem se vám bude pohybovat snáz.

Lékárnička. Tu nepodceňujte. Hledat si sami lékárnu ve chvíli, kdy vás něco skolilo, není příjemné. Mějte proto u sebe všechny základní léky a zdravotnické potřeby plus ty, které jsou specifické pro vaši destinaci.

Prohlédněte si mapu. Udělejte si malý průzkum. Co se nachází v okolí vašeho ubytování? Kde je nejbližší lékárna, obchod, nemocnice, nádraží…?

Stáhněte si offline mapu do svého telefonu. Papírová mapa taky zdaleka není přežitek a bude se vám hodit ve chvíli, kdy se elektronika vybije nebo o ni přijdete. Pořiďte si kvalitní nové vydání (mapa z 80. let, na které je vaše město velké jako palec, vám tu službu neudělá), nebo se po dobré mapě podívejte na místě.

Papírová mapa není přežitek

Actions-on. Není nutné se připravovat na tragické scénáře. 90 % našich obav se nikdy nenaplní (a zbytek nejspíš dopadne úplně jinak). Je ale dobré si předem srovnat v hlavě, jak byste řešili základní situace, které mohou nastat.

Znáte někoho ve vaší destinaci? Zeptejte se svých kamarádů a známých, jestli ve vaší destinaci neznají někoho, s kým by vás mohli propojit nebo na koho byste se mohli obrátit v případě potřeby. Anebo člověka, který na daném místě byl, vyzná se tam a může vám dát cenné tipy. Zkuste zabrousit i na sociální sítě, kde můžete najít komunity Čechů a Slováků v dané zemi.

Jak se chovat na cestách?

Pokuste zapadnout. Je velkou výhodou nepůsobit hned na první dojem jako zmatený turista s batohem, foťákem a mapou v ruce, ti jsou totiž (hlavně v turistických destinacích) magnetem pro nejrůznější zlodějíčky, naháněče a scammery. A to nechceme! Je mnoho míst, kde se nám nikdy nepodaří úplně zapadnout a vždycky budeme „pěst na oko“. Na treku nejspíš také neodložíme krosnu a outdoorové oblečení – a ani to není cílem. Ve městech je ale možné se trochu uvolnit, krosnu a turistické oblečení nechat doma a snažit se vytvářet dojem, že víme, co děláme.

Buďte „streetwise“. S tím souvisí i tento bod. Nebuďte snadným cílem. Rozhlížejte se kolem sebe a všímejte si okolí. Nemějte sluchátka na uších a nekoukejte neustále do displeje. Pohybujte se sebevědomě a komunikujte v klidu. A hlavně – věřte svému instinktu. Pokud se někde necítíte dobře nebo k někomu nemáte důvěru, odejděte.

Oblečte se přiměřeně danému místu, kultuře a zvyklostem. Nastudujte si také pravidla chování a zvyky. Úsměv a slušné chování otevírají dveře. Svobodné ženy mohou nosit prsten, aby se aspoň z části vyhnuly otravným nápadníkům a nevyžádaným otázkám.

Při sólo cestování jste svým vlastním pánem.

Slušnost a respekt jsou základ, kamkoli jdeme, cestování není v tomto žádná výjimka.

Hotovost si rozdělte na menší části a noste je na různých místech. Neustále si hlídejte osobní věci.

Sdílejte svůj itinerář s někým známým. Jak jsme si řekli na začátku, mějte „na příjmu“ někoho známého, s kým budete sdílet svoje plány. Poznámku, kam se chystáte, můžete nechat i v místě ubytování, když se chystáte odejít. Na sociálních sítích ale platí jiné pravidlo…

Nezveřejňujte svoji okamžitou polohu na sítích. Dvojnásob to platí v případě, kdy máte hodně followerů, které neznáte. Storýčkaem s reálnou polohou se klidně pochlubte, ale se zpožděním.

Vyzkoušejte něco nového. Udělejte něco, co byste neudělali, kdybyste cestovali ve své obvyklé skupině. Zajímá vás nějaký sport, lekce bojového umění, komentovaná prohlídka, muzeum, nebo třeba kurz vaření? Teď máte příležitost… Možná, že tam potkáte i lidi své krevní skupiny.