Výšková nemoc: Rizika, příznaky a prevence

Pobyt ve vysokých nadmořských výškách představuje pro lidský organismus významnou zátěž, zejména pokud nedochází k adekvátní aklimatizaci. Výšková nemoc (Altitude Sickness) je komplex zdravotních stavů, které vznikají v důsledku poklesu parciálního tlaku kyslíku ve vyšších výškách. Tato problematika se týká nejen horolezců, ale i turistů, vojáků či pracovníků ve vysokohorských oblastech.

Formy výškové nemoci

1) Akutní horská nemoc (Acute Mountain Sickness – AMS)

Jedná se o nejběžnější formu výškové nemoci. Vzniká zpravidla ve výškách nad 2 500 m n. m., přičemž její výskyt je individuální a závisí mimo jiné na rychlosti výstupu, tělesné kondici a předchozích zkušenostech s výškami. Každé onemocnění nad 2 500 m n. m. se považuje za výškovou nemoc, dokud se neprokáže opak!

AMS - příznaky:

• bolest hlavy,
• nevolnost, zvracení,
• únava, slabost, závratě,
• nechutenství,
• poruchy spánku.

2) Vysokohorský otok mozku (High-Altitude Cerebral Edema – HACE)

Jedná se o život ohrožující komplikaci AMS, kdy dochází k otoku mozkové tkáně.

HACE - příznaky:

• zmatenost, poruchy vědomí,
• nekoordinované pohyby, ztráta rovnováhy,
• potíže s chůzí (např. neschopnost stát na jedné noze).

Léčba:

Okamžitý sestup do nižší výšky a lékařská pomoc. V některých případech je nutná podpora kyslíkem nebo podání dexamethasonu.

3) Vysokohorský otok plic (High-Altitude Pulmonary Edema – HAPE)

Další závažná komplikace, která může vzniknout i bez předchozího výskytu AMS. Dochází k prosakování tekutiny do plicních sklípků.

HAPE - příznaky:

• progresivní dušnost, i v klidu,
• suchý nebo později vlhký kašel s bubláním,
• cyanóza (namodralé rty, prsty),
• únava, neschopnost námahy.

Léčba:

I zde je nezbytný sestup, klid, a v ideálním případě léčba kyslíkem nebo použití přenosné hyperbarické komory.

Co výškovou nemoc způsobuje?

Hlavním faktorem je pokles parciálního tlaku kyslíku s rostoucí nadmořskou výškou. Vzduch je „řidší“ – obsahuje méně molekul kyslíku na daný objem, což znamená, že do těla se ho dostává méně. Organismus reaguje zvýšením srdeční frekvence a dechové frekvence, postupně se zvyšuje produkce červených krvinek. Bez dostatečné aklimatizace však adaptace nemusí být dostatečná.

Prevence výškové nemoci

• Pomalu stoupejte – ne více než 300–500 m za den nad 3 000 m n. m.
• Každé 2–3 dny zařaďte den bez výškového postupu.
• Dostatečný příjem tekutin, vyhýbání se alkoholu a těžké fyzické námaze.
• Zásada „vystoupej vysoko, spi nízko“ – pro aklimatizaci je vhodné přes den stoupat do vyšší výšky, ale nocovat níže.
• Preventivní podání Acetazolamidu (Diamox) – po konzultaci s lékařem.

Léčba

• Mírné příznaky AMS:
  Odpočinek, nestoupat výše, případně krátký sestup, dostatek tekutin, analgetika (ibuprofen, paracetamol).
• Závažné příznaky HACE nebo HAPE:
  Neprodlený sestup, podání kyslíku, lékařská pomoc, medikace dle pokynů (dexamethason, nifedipin).

Závěr

Výšková nemoc je stav, který nelze nikdy zcela vyloučit. S přibývající nadmořskou výškou roste riziko vážných komplikací. Klíčem k bezpečnému pohybu ve vysokých horách je důsledná prevence, respekt k tempu aklimatizace a včasné rozpoznání varovných signálů.