Hory v zimě bývají krásné. Také ale umí být zrádné. Bezpečný pohyb v zimních horách vyžaduje velkou obezřetnost a dodržování jistých základních pravidel, která mají zajistit, abyste se z túry v pořádku vrátili vy i ostatní členové skupiny. Už jen proto, že když se vám v zimních horách stane úraz, hrozí ještě navíc riziko podchlazení. V některých horách představují riziko také laviny. Proto je vhodné se na svou výpravu do hor dopředu připravit a preventivně se nachystat na různé scénáře, které vás tam nahoře mohou potkat.
Předtím, než v zimě vyrazíte do hor, sledujte předpověď počasí. Zejména si dejte pozor na rychlost větru, která může výrazně snižovat pocitovou teplotu. Pokud má být vichr příliš silný, raději se na cestu nevydávejte. Sledujte i varování ČHMÚ nebo Horské služby (pro ČR), případně analogické zdroje pro zahraničí.
Na horách často bývá zrádná i ledovka – pohyb po ní může v náročném terénu skončit úrazem. Neméně náročný je ale i pohyb ve sněhových závějích, který vás dokáže snadno a rychle vyčerpat. V zavátém terénu rozhodně nepřeceňujte své síly a raději se vraťte nejkratší známou (respektive oficiální) cestou směrem dolů, do údolí. Výhodu vám poskytne správné vybavení, např. sněžnice, které rozloží vaši hmotnost na větší plochu a vy se tak budete méně propadat.
Určitě berte v úvahu také lavinové nebezpečí. Pokud na vaší trase hrozí laviny, raději trasu změňte a danou oblast obejděte. Pokud už v lavinové oblasti jste, sledujte lavinové zpravodajství.
Součástí plánování trasy je i preventivní sdílení plánu s někým, kdo zůstane dole a bude připravený reagovat v případě, že to bude situace vyžadovat.
Trasu své cesty si předem projděte prstem po mapě. Papírovou mapu si vždy zabalte s sebou - elektronika se v mrazu velmi rychle vybíjí. V ideálním případě naplánujte cestu jen po turistických trasách a z těch nescházejte. Alespoň v případě, že danou oblast dokonale neznáte. V horském terénu se totiž dá velice snadno ztratit.
Kromě toho, že si svou trasu pečlivě naplánujete – a přizpůsobíte její náročnost nejslabšímu členovi vaší skupiny – vydejte se ve volném čase na méně náročnou trasu v blízkosti svého bydliště. Pokud tak tedy nečiníte pravidelně. Dozvíte se, jak jste na tom aktuálně s fyzičkou a zda jste naplánovanou túru schopni ujít.
Součástí plánování trasy je i preventivní sdílení plánu s někým, kdo zůstane dole. Ten může ve chvíli, kdy se nějakou dobu přestanete ozývat a současně nebudete k zastižení, „aktivovat“ horskou službu. Díky tomu, že bude znát vaši trasu, může tento člověk záchranáře přesněji nasměrovat. A vy tak budete mít zvýšenou šanci na přežití – samozřejmě za předpokladu, že z plánované trasy někde neplánovaně nesejdete.
K základní výbavě do zimních hor patří také lavinový set. Ten se skládá z lavinového vyhledávače (tzv. "pípáku"), lavinové sondy a skládací lopatky.
Obzvlášť v zimě je nezbytné myslet na to správné vybavení do hor, které zahrnuje především správně vrstvené funkční oblečení. Správná skladba funkčního oblečení sestává ze tří vrstev, přičemž první, sací vrstvou je spodní prádlo, jehož účelem je odvádět vlhkost směrem od těla. Druhá vrstva ve formě (například) mikin má izolační funkci, a nakonec třetí, svrchní vrstva má funkci ochrannou.
V zimě je ovšem třeba chránit také tělesné periferie. Na ruce si dejte vhodné rukavice, na hlavu zase čepici a kolem krku šátek. Čím více povrchu těla máte zakrytého, tím lépe. Případné podchlazení přijde pomaleji. Pokud hlásí jasno, přibalte si raději i sluneční brýle. Světlo slunce odražené od sněhu může vaše oči pěkně potrápit.
K vybavení do hor se však mohou řadit i výše zmíněné sněžnice i pořádný batoh, který pojme dostatek jídla (viz níže).
Do batohu si do náhradního oblečení vložte mobilní telefon, který by měl být před samotnou cestou nabitý na 100 %. V zimě totiž dochází k jeho rychlejšímu vybití. Ze stejného důvodu by si ideálně aspoň jeden člen výpravy měl na cestu sbalit powerbanku, opět plně nabitou. I tu izolujte náhradním oblečením, aby její vybíjení kvůli případnému mrazu probíhalo co nejpomaleji.
Důležitým prvkem vybavení do hor jsou i boty. A jelikož se do hor tentokrát vydáváme v zimě, mělo by jít o boty zimní. Ty jsou specifické tím, že chrání nohu před mrazem a vlhkostí, ale současně jsou i prodyšné. No a nakonec by měly mít správný vzorek na podrážce, abyste neklouzali. V ideálním případě budou kompatibilní s mačkami, kterými „vychytáte“ právě již zmíněnou ledovku.
O lavinách jsme již psali, ale pokud se přece jen vydáte do oblasti, kde alespoň potenciálně hrozí, doporučujeme si s sebou na cestu sbalit lavinový set. Ten se skládá z lavinového vyhledávače (tzv. "pípáku"), lavinové sondy a skládací lopatky. Ať už se chystáte na „běžnou“ zimní turistiku, nebo jste skialpinisté či běžkaři, je lavinový set důležitou součástí vybavení – i když pravda není z nejlevnějších (dá se však zapůjčit v půjčovnách sportovního vybavení).
V zimních horách přijdete o energii snadněji než v létě. A to z různých důvodů. Kvůli sněhu musíte dělat větší kroky, a navíc tělo potřebuje energii z jídla částečně využít k zahřívání těla. Proto je třeba si na cestu sbalit dostatek energie, vždy s přihlédnutím k času, který se v terénu chystáte strávit.
Sbalte si s sebou čokoládu, energetické tyčinky, ale také minimálně jedno MRE na den. MRE je zkratkou pro „meal ready to eat“ neboli jídlo připravené ke konzumaci. Jeho výhodou je, že s sebou nemusíte nosit vařič – ohřeje se totiž díky speciální chemické reakci v zásadě samo.
Svoji energii můžete alespoň dočasně napumpovat také teplou kávou či čajem. Půllitr nebo litr v termosce se při jednodenních výletech zase tolik nepronese a v potřebné chvíli zahřeje. Vhodnější je čaj než káva, i proto, že kromě energie dodá i potřebné tekutiny.
Nepijte ovšem alkohol – to může být v terénu velmi zrádné. Naopak si sbalte dostatek vody – ideálně do hydratačního vaku, který může být součástí vašeho batohu. Díky tomu nebudete muset nosit v ruce láhev nebo každou chvíli sundávat batoh ze zad, abyste se napili.
Na výpravy do zimních hor choďte minimálně ve dvou, aby vám v např. případě úrazu měl kdo přivolat pomoc a zajistit základní ošetření a tepelný komfort.
Jedním z hlavních pravidel zimní turistiky je vydat se na cestu minimálně ve dvou. V případě úrazu totiž můžete velice rychle prochladnout, pokud vám nemá kdo poskytnout pomoc. To však není jediné riziko, které vám hrozí.
Dalším dosti výrazným rizikem může být sněhová bouře, mlha nebo jiná změna počasí, která může vést k vaší dezorientaci. V takových situacích je lepší nebýt sám. Vycházíte-li cestou z horské chaty, zapište se před odchodem do terénu do zápisové knihy. Jestliže včas nedorazíte zpět, může horskou službu zalarmovat chatař.
A ještě jedna poznámka na závěr – vydáváte-li se na túru v horách mimo ČR (respektive pro slovenské čtenáře mimo SR), nezapomeňte si vyřídit „neprůstřelné“ cestovní pojištění s připojištěním rizikových sportů. Už případný výjezd horské služby totiž v opačném případě může vyjít hodně draho.