V předchozím díle jsme si ukázali, jak v terénních podmínkách provizorně zafixovat poraněnou končetinu. Tento článek navazuje tématem improvizovaného transportu – tedy situací, kdy není možné vyčkat na příjezd záchranné služby a je nutné přesunout zraněného vlastními silami. Improvizovaný transport vyžaduje pečlivé posouzení situace i možností. Není to primární volba – ale v odlehlém terénu může být nezbytný. V článku se podíváme na to, kdy je transport na místě, jak ho provést co nejšetrněji a jaké prostředky nebo improvizace vám v tom mohou pomoci.
Improvizovaný transport zraněného je krajním řešením, které by mělo být vždy dobře promyšlené a vycházet z reálné nutnosti. Správně provedený a šetrný transport je fyzicky i psychicky náročný, vyžaduje zkušenosti, sehranost a odpovídající vybavení – to vše jsou faktory, které běžný laik v terénu často postrádá.
Je důležité si uvědomit, že během transportu můžete přijít o vybavení, které byste později mohli nutně potřebovat. Kromě fyzické námahy a stresu je třeba zvažovat i psychickou zátěž a riziko únavy či zranění u samotných zachránců.
Než se rozhodnete zraněného transportovat, důkladně zvažte, zda není bezpečnější zůstat na místě a zajistit základní péči. Zamyslete se, zda je možné přivolat pomoc – což může být v odlehlých oblastech značně omezené. Zhodnoťte také akutnost poranění, náročnost terénu, aktuální počasí, svou fyzickou i psychickou kapacitu a především riziko, že by neodborný transport mohl stav zraněného dále zhoršit.
Zásah horské služby v exponovaném terénu. Záchranáři provádějí fixaci a přípravu zraněného na transport pomocí nosítek v náročných podmínkách horského prostředí. Klíčová je koordinace, rychlost a zajištění termální ochrany.
Improvizovaný transport v náročném terénu vždy představuje riziko – nejen pro zraněného, ale i pro ty, kdo mu pomáhají. I dobře míněný pokus o přenesení nebo podpírání může způsobit další komplikace nebo zhoršit původní poranění.
❌ Možná rizika:
👉 Proto platí jednoduché pravidlo: Když už transportujete, dělejte to promyšleně, pomalu a bezpečně.
🟩 Přivolat pomoc
Pokud existuje jakákoli možnost kontaktovat záchranné složky, je to vždy nejbezpečnější varianta. Využijte vše, co máte k dispozici:
🟨 Zůstat na místě a poskytnout základní péči
Pokud není zraněný v bezprostředním ohrožení života, bývá často bezpečnější zůstat na místě, poskytnout fixaci, teplo, hydrataci a psychickou podporu. Může jít o lepší variantu než riskantní transport.
Víte, jak postupovat, když není dostupná záchranná služba a poranění je nestabilní? Připomeňte si klíčové zásady ošetření v terénu, dlahování a přípravy na transport v předchozím díle série:
🟧 Vyslat skupinu pro pomoc
V případech, kdy nelze kontaktovat pomoc z místa události, je někdy nutné vyslat část skupiny pro pomoc. Nejlépe ve dvojici, zatímco alespoň jeden člověk zůstane u zraněného. Toto rozhodnutí je třeba učinit s rozvahou a podle konkrétních podmínek a terénu.
První pomoc v horách. Záchranáři zasahují u zraněného v těžko přístupném terénu, kde používají specializovanou výbavu – včetně záchranářské lékárničky, přileb a lan. Důraz je kladen na stabilizaci stavu a bezpečnost týmu.
✅ Transportujte jen tehdy, když je to pro zraněného bezpečnější varianta než zůstat na místě – tedy pokud by další čekání mohlo zhoršit jeho stav nebo ohrozit život.
✅ Před transportem proveďte důkladnou přípravu:
✅ Transport musí být co nejšetrnější:
✅ Zapojte více osob: Jeden nese, druhý stabilizuje zraněného, třetí sleduje stav a komunikuje. Pokud je skupina menší, střídejte se podle sil.
🟠 Doprovod zraněného
Zraněný je schopen chůze, ale potřebuje oporu – například při podvrtnutí, únavě nebo lehčím poranění. Dva zachránci ho podpírají z obou stran, paže zraněného mají přehozené přes jejich ramena.
🟠 Rautekův manévr
Používá se především pro rychlé vytažení z nebezpečného místa (např. z kolapsové zóny). Zraněný sedí, zachránce ho obejme zezadu pod pažemi a uchopí za zápěstí nebo předloktí, přitiskne záda k sobě a vleče po zemi.
👉 Pokud je k dispozici druhý zachránce, může zraněnému podepřít nebo nést nohy – usnadní tím manipulaci a sníží riziko dalšího poranění.
Rautekův manévr slouží k rychlému evakuačnímu přesunu osoby v bezvědomí z nebezpečné zóny. Zachránce uchopí zraněného zezadu pod pažemi a vleče ho na bezpečnější místo. Vhodné pro krátké přesuny v krizové situaci.
🟠 Nesení přes ramena (tzv. „fireman’s carry“)
Zraněného si zachránce naloží přes ramena – trup na jedno, nohy na druhé. Vyžaduje určitou sílu a dobrou techniku.
🟠 Nesení na „stoličce“
Dva zachránci vytvoří „stoličku“ z paží (nebo paží a zad) a zraněný si na ni sedne. Jeden zachránce přidrží záda a druhý nohy.
Stolička ze čtyř rukou je jednoduchý způsob improvizovaného transportu zraněného mezi dvěma zachránci. Propojením zápěstí a dlaní vytvoří nosnou plochu, na kterou si zraněný sedne. Vhodné při plném vědomí a schopnosti spolupráce.
🔵 Transport pomocí batohu
V některých situacích může improvizovaný transport zraněného usnadnit pevný turistický batoh – ideálně s vyztuženými zády a bederním pásem.
Zraněný se opře zády o batoh, zachránce ho poté připevní k batohu pomocí popruhů, šátků nebo pruhů oblečení – nejčastěji přes hruď a stehna. Celý „balíček“ se následně zvedne a nese na zádech jako běžný batoh.
🔵 Transport pomocí lana nebo smotaných izotermických fólií
Pokud nemáte nosítka, můžete z lana, ploché smyčky nebo pevně smotaného pruhu izotermické fólie vytvořit provizorní popruhy pro nesení zraněného mezi dvěma zachránci.
Popruhy veďte pod pažemi zraněného a druhý pár (např. další smyčky) pod stehny nebo pod koleny, čímž vznikne jednoduchý závěsný „sed“. Oba zachránci si pak vezmou konce popruhů přes rameno nebo do rukou a ponesou zraněného zavěšeného mezi sebou.
🔵 Transport se dvěma batohy a čtyřmi trekovými holemi
Tato metoda využívá dva pevné batohy a čtyři trekové hole k vytvoření improvizované „sedačky“, na které mohou dva zachránci nést zraněného mezi sebou.
Postup:
1. Položte dva pevné batohy vedle sebe na zem, zádovou stranou nahoru. Ramenní popruhy i bederní pásy směřují ven – nebudou se používat.
2. Protáhněte čtyři trekové hole vodorovně pod zádovými částmi batohů – dvě v přední části, dvě vzadu. Vznikne tím provizorní sedací plocha.
3. Zraněný si opatrně sedne na konstrukci. Ideálně má nohy spuštěné dolů, drží rovnováhu a komunikuje.
4. Dva zachránci si batohy nasadí na záda současně a synchronizovaně zvednou zraněného mezi sebou.
🔵 Improvizovaná nosítka
Pokud je zraněný natolik imobilní, že není možné využít žádný z nosných nebo podpůrných transportních způsobů, lze vytvořit improvizovaná nosítka z dostupného vybavení. Výhodou je snazší a bezpečnější přesun, nevýhodou nutnost minimálně dvou nosičů a dostatečně pevné konstrukce.
V některých situacích vám může výbava v batohu výrazně usnadnit provizorní transport zraněného:
Improvizovaný transport poraněného je vždy krajní řešení – ale někdy může být nevyhnutelný. Pokud hrozí zhoršení stavu nebo je zůstat na místě příliš rizikové, může být šetrný přesun jediným způsobem, jak zvýšit šanci na přežití.
Než se rozhodnete k transportu:
👉 Pamatujte: I improvizovaný transport může být bezpečný – pokud mu předchází důkladná příprava a zdravý úsudek. Pokud existuje možnost přivolat odbornou pomoc, vždy ji využijte jako první volbu.
Přečtěte si celou sérii a získejte jistotu, co dělat při úrazu v terénu.