Airsoft bývá veřejností často kritizován, protože využívá plastové munice, která zůstává desítky let ukrytá pod zemí našich lesů. Během let tak hráči v lesích zanechají stovky kilogramů plastu. Seznámíme vás se základními informacemi o historii a současnosti airsoftu, jeho vlivu na životní prostředí a možné řešení problémů týkajících se vystřelených plastových kuliček.
Úvodem by bylo dobré zmínit, co to vlastně ten airsoft je. Airsoft je moderní sport, ve kterém po sobě hráči za použití airsoftových zbraní střílejí plastové kuličky. Zbraně jsou věrné repliky skutečných zbraní, stejně jako většina vybavení. Někteří hráči tak napodobují výstroj a výzbroj reálných jednotek, pořádají nejrůznější cvičení a v neposlední řadě také masové akce, kde se proti sobě staví stovky hráčů.
Airsoft vznikl v Japonsku, a tak není divu, že velká většina dlouhodobě prosperujících firem airsoftových zbraní, pochází právě z Asie. Počátky airsoftu můžeme najít v 80. letech 20. století. Japonsko bylo svázáno velice přísnými pravidly, co se týče držení střelných zbraní, a tak mnoho lidí hledalo alternativní variantu, která by jim dovolila vystřelit si alespoň z repliky nějaké zbraně. Skvělou alternativu jim poskytli právě funkční repliky nejznámějších zbraní, které obsahovaly natahovací pružinu, díky níž z nich mohli střílet plastové kuličky. Největší boom pak odstartovala firma Tokyo Marui, která na trh uvedla revoluční AEG systém. Hráči díky novému systému nemuseli po každé vystřelené kuličce znovu natahovat pružinu zbraně, ale mohli se spolehnout na elektromotor, který jim dokonce umožnil střílet v dávkách. Pomalu tak odzvonilo manuálním zbraním a nová automatická „hračka“ se začala šířit do celého světa.
V dnešní době už je airsoft světově oblíbeným sportem, kterému se věnují miliony lidi po celém světě. I v Česku máte jistotu, že se téměř každý týden koná nějaká větší airsoftová akce. Kromě toho začaly fungovat specializované airsoftové prodejny, airsoftové arény a hřiště. Některé armády dokonce využívají airsoftových zbraní při výcviku svých vojáků. Airsoft je tak velice atraktivní aktivita, která se těší nemalé popularitě. Největší množství akcí se koná v lesích nebo opuštěných objektech. Hrát se ale ale dá všude, kde je dostatek místa a nehrozí střetnutí s náhodnými kolemjdoucími, které by mohly vystřelené kuličky bez patřičné ochrany očí zranit. Právě lesy se tak stávají ideálním prostředím pro setkávání a hraní. A právě zde se dostáváme k problematice airsoftové munice a jejímu vlivu na okolní přírodu.
Jako airsoftová munice se používají plastové kuličky o průměru 6 milimetrů. Pokud si představíte, že se sejde 40 hráčů na jednom místě a začnou po sobě střílet automatickými zbraněmi, určitě vás nepřekvapí, že se kuliček vystřílí poměrně velké množství. Jeden hráč bez problému za jednodenní akci vystřílí až tisíc kuliček. Při účasti 40 hráčů už to je 40 000 plastových kuliček, které se povalují po lese. Sbírání kuliček je kvůli jejich rozměru nemožné, takže kuličky zůstávají tam, kam dopadly po vystřelení.
Asi nejpoužívanější gramáž kuliček je 0,25 gramů. Při vystřelení 40 000 kuliček tak v lese hráči zanechají 10 kilogramů plastu. Pokud se divíte, že jste v lese často, a přitom jste žádné kuličky nezaregistrovali, není se čemu divit. Kuličky jsou rozesety na velké ploše, jelikož se hráči pohybují na poměrně velkém prostoru. Jestliže lesem pouze procházíte, s největší pravděpodobností si stop po airsoftové aktivitě ani nevšimnete. Každopádně plastové kuličky na místě zůstávají, a i když nejsou vidět, dlouhé desetiletí se pomalu rozkládají v zemině. S tím, jak airsoft získával na oblibě, začala se miniaturní plastová munice rozesetá po lesích stávat větším a stále diskutovanějším problémem.
Dopady na přírodu a kritika veřejnosti ohledně znečišťování lesů plastovými kuličkami nebyla výrobcům airsofotvého střeliva lhostejná, a tak na trh uvedly takzvané BIO kuličky. BIO kuličky se vyrábějí z rozložitelného PLA (Polylactic Acid), který je vyráběn na bázi kukuřice a dalších přírodních materiálů. Takto vyrobené kuličky se v přírodě vlivem teploty a UV záření sami rozloží v řádu několika měsíců. V současné době již není žádný problém BIO kuličky sehnat. Vyrábí je dnes téměř každý výrobce jako alternativu ke klasické plastové munici. Kuličky bývají dražší zhruba o 50 korun, což není nijak závratná suma v porovnání s tím, o kolik méně plastu v lese zůstane. Hráči do lesů neplatí žádné vstupné, takže pokud si koupí o něco dražší rozložitelné kuličky, je to to nejmenší, co mohou pro les a bezproblémové přijímání airsoftu veřejností udělat. Pokud by tak všichni hráči začali používat BIO munici, veškeré vystřílené kuličky se v zemině poměrně rychle rozloží.
Množství hřišť a airsoftových arén dnes BIO kuličky propaguje, a dokonce na svých akcích vyžadují, aby hráči používali výhradně je. Pokud bude takový trend vzestupný, ročně se vyhneme tunám plastového odpadu zapomenutého v našich lesích.
Problém s plastovými kuličkami je tak vyřešen, závisí ale pouze na hráčích, jestli budou ekologicky šetrné kuličky využívat. Problémem tak není samotný airsoft, ale přístup jednotlivých hráčů. Čím více uvědomělých organizátorů velkých akcí a hráčů samotných, tím méně plastu v prostorech, kde se airsoft hraje. Přírodu je důležité chránit, všichni to víme, ale i přes to se najde někdo, kdo v lese odhodí odpadek a jde dál, stejné nešvary se samozřejmě týkají i hráčů airsoftu. To už jsou ale problémy, které se netýkají airsoftu, jako sportu, ale samotného chování lidí v přírodě.
Většina dospělých hráčů, kteří berou airsoft vážně, se částečně zajímají také o bushcraft a přežití v přírodě, takže je jim nutnost udržování pořádku v přírodě přirozená. Někdy nastává problém u mladších hráčů, kteří se k airsoftu dostanou, ale nerespektují základní pravidla chování v přírodě.
Osvěta pak zůstává na starších spoluhráčích, vedoucích airsoftových kroužků a organizátorech velkých akcí. Jestliže mají zájem o to, aby byl airsoft přijímán veřejností pozitivně, bez postihů a zákazů, budou se muset této role zhostit sami. Z vlastní zkušenosti vím, že výchova mladých hráčů je ve spoustě airsoftových klubů na prvním místě. Pokud se tak najde dostatečné množství kvalitních a uvědomělých vedoucích těchto klubů, táborů a kroužků, nemusíme se plastových kuliček v lesích obávat, budou totiž biologické a rozložitelné. Nejtěžší úkol tak jako vždy zůstává na lidech samotných. Je nutné si uvědomit, že přírodu musíme chránit a snažit se minimalizovat naše zásahy do ní. Používání BIO kuliček by se tak mělo stát standardem a naprostou samozřejmostí. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, protože zatím hrají plastové kuličky ve vybavení většiny hráčů stále prim.