Největší mrazy v Česku nemusíte hledat na nejvyšších vrcholech. Mimořádně nízké teploty se často objevují v uzavřených údolích a mrazových kotlinách, kde se za jasných a klidných nocí hromadí studený vzduch. Která místa patří k nejchladnějším a co je potřeba zvážit, než se do nich v zimě vydáte?

Absolutní teplotní rekord na území dnešní České republiky činí −42,2 °C. Naměřen byl 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Takto extrémní hodnota je výjimečná, na známých mrazových lokalitách však mohou teploty za vhodných podmínek klesat pod −20 °C a ojediněle i pod −30 °C. Rozhoduje nejen aktuální proudění a sněhová pokrývka, ale také tvar terénu, nadmořská výška, oblačnost a rychlost větru.

Návštěva podobných míst může nabídnout neobvyklý zimní zážitek, vyžaduje však odpovídající přípravu. Sledujte místní předpověď a naměřené teploty, počítejte s krátkým dnem a zvolte oblečení, obuv i nouzovou výbavu podle reálných podmínek. Důležité je také nepřeceňovat vlastní zkušenosti a mít připravenou možnost návratu nebo rychlého ukončení trasy.

Silné mrazy jsou na našem území stále vzácnější. Stále se ale za nimi můžete vydat. Poradíme vám, kam.

Nejnižší teplota neznamená nejchladnější pocit

Při hledání nejchladnějších míst je potřeba rozlišovat několik různých údajů. Absolutní minimum označuje nejnižší hodnotu naměřenou na dané stanici, zatímco dlouhodobý průměr popisuje typické klimatické podmínky za určité období.

Samostatnou veličinou je tepelná zátěž člověka. Na chráněné šumavské pláni může teploměr ukázat nižší hodnotu než na horském hřebenu. Silný vítr na hřebeni však urychluje odvádění tepla od těla, takže podmínky mohou být pro turistu výrazně náročnější.

Žádný univerzální žebříček proto nedokáže přesně určit „nejchladnější místo v Česku“. Výsledek závisí na tom, zda porovnáváme absolutní rekordy, dlouhodobé průměry, konkrétní zimní noc, nebo podmínky, kterým je vystavený člověk.

Šumava: oblast výrazných teplotních minim

Šumavské pláně patří k nejznámějším oblastem, kde se při vhodných podmínkách objevují mimořádně nízké teploty. Členitý terén, otevřené pláně, rašeliniště a mrazové kotliny zde umožňují hromadění studeného vzduchu.

Jezerní slať a stanice Kvilda–Perla

Meteorologická stanice Kvilda–Perla poblíž Jezerní slati je známá výraznými teplotními minimy. V roce 1987 zde bylo naměřeno −41,6 °C, tedy jedna z nejnižších hodnot zaznamenaných na území Česka.

To však z Jezerní slati nedělá zimní turistický cíl. Návštěvnická stezka s vyhlídkovou věží bývá přes zimu uzavřená kvůli ochraně přírody. Teplotní údaje ze stanice proto berte jako ukázku místního klimatu, nikoli jako pozvánku k cestě za teplotním rekordem.

Pro zimní turistiku lze využít povolené a aktuálně přístupné trasy v okolí Kvildy a Horské Kvildy. Před cestou vždy zkontrolujte návštěvní řád Národního parku Šumava a aktuální stav tras.

Horská Kvilda

Horská Kvilda leží v oblasti, kde se za jasných a bezvětrných nocí mohou vytvářet výrazná teplotní minima. Bývá proto označována za jednu z nejchladnějších obcí v Česku.

Rozdíl mezi místní teplotou a hodnotami v okolních lokalitách může být výrazný. Nejde však o trvalý stav ani o zaručený mráz při každé návštěvě. Vznik nízkých teplot závisí na aktuálním počasí, množství sněhu, oblačnosti a větru.

Šumava, Krkonoše a Jizerky - nejen tam najdete ta nejchladnější místa v Česku.

Modravské pláně a slatě

Mimořádně nízké teploty se měří také v oblasti Modravských plání, například na Rokytské slati nebo v okolí Březníku. Některé z těchto lokalit však leží v klidových územích národního parku a nejsou veřejnosti přístupné. Rokytská slať patří mezi místa, do kterých návštěvníci vstupovat nesmějí.

Výchozím bodem pro legální zimní výlet může být Modrava, odkud vedou povolené trasy do okolní krajiny. Jejich dostupnost se však může měnit podle sezony, ochranného režimu i aktuálních podmínek.

Jizerka: mrazová kotlina v Jizerských horách

Osada Jizerka patří k nejznámějším mrazovým lokalitám v Jizerských horách a bývá označována za jedno z nejchladnějších trvale osídlených míst v Česku. Leží v širokém údolí obklopeném vyšším terénem, kde se za vhodných podmínek může hromadit studený vzduch.

Jizerka je na rozdíl od některých šumavských slatí běžně navštěvovanou lokalitou. Ani zde však nelze očekávat extrémní mráz automaticky. Výrazná minima se objevují především za jasných a klidných nocí se sněhovou pokrývkou.

Oblast je zajímavá také nízkou úrovní světelného znečištění. Je součástí Jizerské oblasti tmavé oblohy, která upozorňuje na význam zachování přirozeného nočního prostředí.

Sněžka a krkonošské hřebeny: vítr mění podmínky

Sněžka patří z hlediska dlouhodobých průměrů k nejchladnějším místům v České republice. Absolutní teplotní minima zde zpravidla neklesají tak hluboko jako v některých mrazových kotlinách. Zásadní roli však hraje nadmořská výška, otevřený terén a silný vítr.

Proudění urychluje odvádění tepla od těla a zvyšuje riziko prochladnutí i omrzlin. Teplota uvedená na předpovědi proto sama o sobě nevystihuje náročnost podmínek na hřebeni. Důležité jsou také nárazy větru, dohlednost, stav povrchu a možnost bezpečného návratu.

Zimní výstup na Sněžku proto nelze srovnávat s návštěvou horské obce ve stejné naměřené teplotě. Přestože teploměr může na Šumavě ukázat nižší hodnotu, kombinace větru, námrazy a omezené viditelnosti může být v Krkonoších podstatně nebezpečnější.

Proč vznikají v mrazových kotlinách tak nízké teploty

Výrazná teplotní minima nevznikají pouze kvůli nadmořské výšce. Důležitá je souhra několika podmínek, které umožní intenzivní ochlazování vzduchu u zemského povrchu.

Jasná obloha a slabý vítr

Během jasné noci zemský povrch účinně vyzařuje teplo do okolí a rychle se ochlazuje. Od něj se následně ochlazuje také přilehlá vrstva vzduchu. Pokud téměř nefouká, studený vzduch se nepromíchává s teplejším vzduchem ve vyšších vrstvách.

Vítr proto při vzniku teplotních minim působí jinak než při hodnocení rizika pro člověka. Slabý vítr podporuje ochlazení vzduchu v kotlině, zatímco silný vítr na otevřeném hřebeni zvyšuje tepelné ztráty lidského těla.

Tvar terénu a stékání studeného vzduchu

Chladnější a hustší vzduch stéká po svazích do níže položených částí terénu. V uzavřeném údolí, kotlině nebo na pláni ohraničené vyšším terénem se může hromadit a vytvořit vrstvu výrazně chladnějšího vzduchu.

Teplota proto nemusí s nadmořskou výškou vždy pravidelně klesat. Při teplotní inverzi může být na dně údolí podstatně chladněji než na okolních svazích.

Sněhová pokrývka a noční ochlazování

Sníh není „zásobníkem chladu“. Jeho vrstva tepelně izoluje půdu, současně však jeho povrch za jasné noci účinně vyzařuje teplo. Čerstvý sníh navíc přes den odráží velkou část dopadajícího slunečního záření, takže se povrch méně zahřívá.

Kombinace souvislé sněhové pokrývky, jasné oblohy, suchého vzduchu a bezvětří proto vytváří vhodné podmínky pro silné ochlazení vzduchu těsně nad zemí.

Nejnižší teploty paradoxně nenajdete na vrcholcích hor, ale ve středních polohách.

Jak naplánovat návštěvu mrazivé oblasti

Extrémně nízká teplota není sama o sobě důvodem vyrážet do nepřístupného nebo neznámého terénu. Bezpečnější je zvolit legálně dostupnou obec nebo značenou trasu a sledovat podmínky z oficiálních meteorologických stanic.

Před cestou zkontrolujte:

• horskou předpověď a meteorologické výstrahy,
• aktuálně naměřené teploty,
• rychlost větru a předpokládané nárazy,
• stav a přístupnost zvolené trasy,
• čas západu slunce a potřebnou časovou rezervu,
• omezení vyplývající z návštěvního řádu chráněného území,
• dostupné možnosti ústupu nebo zkrácení trasy.

Trasu a očekávaný čas návratu sdělte blízkému člověku. Do telefonu si stáhněte offline mapu a nainstalujte aplikaci Záchranka. Ani plně nabitý telefon však nenahrazuje mapu, čelovku a schopnost včas se vrátit.

Výbava do silného mrazu

Výbavu přizpůsobte délce trasy, intenzitě pohybu, větru i dostupnosti úkrytu. Základem je oblečení, které umožňuje průběžně regulovat tepelný komfort. Při pohybu byste se neměli výrazně potit a při zastavení musíte mít možnost rychle přidat izolační vrstvu.

Podle podmínek se mohou hodit:

• náhradní izolační vrstva,
• větruodolná a podle počasí také nepromokavá vnější vrstva,
• čepice, rukavice a ochrana obličeje,
• zimní obuv s dostatkem prostoru pro prsty,
• nesmeky nebo jiná trakční pomůcka odpovídající povrchu,
• čelovka a záložní zdroj světla,
• termoska s teplým nápojem,
• energeticky vydatné jídlo použitelné i v mrazu,
• izotermická fólie nebo nouzový bivakovací vak,
• lékárnička,
• nabitý telefon a chráněná powerbanka.

Elektroniku uchovávejte v suchu a pokud možno v teplejším prostoru. Nízké teploty mohou dočasně snížit výkon akumulátorů. Chemické ohřívače mohou doplnit výbavu, nelze se na ně však spoléhat jako na řešení prochladnutí nebo vznikajících omrzlin.

Do mrazivých teplot si vždy přibalte kvalitní vybavení a o svých plánech předem informujte někoho blízkého nebo Horskou službu.

Největší mrazy sledujte s respektem k místu i podmínkám

Šumavské pláně, Horská Kvilda nebo Jizerka ukazují, jak výrazně může místní terén ovlivnit teplotu. Krkonošské hřebeny zase připomínají, že nejnižší naměřená hodnota nemusí automaticky znamenat nejnáročnější podmínky pro člověka.

Za mimořádně nízkými teplotami proto není potřeba vstupovat do uzavřených rašelinišť ani opouštět povolené trasy. Zajímavý zimní výlet lze naplánovat z dostupných horských obcí a aktuální hodnoty sledovat prostřednictvím meteorologických stanic. Rozhodující není překonat konkrétní číslo na teploměru, ale vrátit se bezpečně a bez zbytečného zásahu záchranářů.